Deník šíleného pána jeskyně

Co nám hraní RPG, nebo také rolových her či her na hraní rolí, ..., může dát a vzít.

Nejdřív, co může vzít.

V první řadě je to čas. Ale přiznejme si na rovinu, všechno co děláme, nám bere čas, takže čas se dá v zásadě rozdělit na účelně strávený (spánek, práce) a neúčelně strávený (povalování se, flákání se). Hraní RPGček je záliba jako každá jiná a proto také „sežere“ nějaký ten čas. Tam už jde jen o to, jak dlouho budete hrát.

Může Vám „zkazit pověst“ v ostatní společnosti. Zejména pokud se hraje ve škole při přestávkách nebo jiných veřejně přístupných místech, může se vám snadno stát, že si ostatní budou šeptat/říkat, že se bavíte o divných věcech => jste divní.

Může se také stát, že hra z nějakého důvodu neklapne a pak máte pokažený večer (či jinou část dne), ale to je riziko jakékoliv činnosti.

Co může dát.

Hodiny a hodiny zábavy ať už přímo při herním sezení při hraní nebo při tvorbě postavy, respektive světa a zápletek jakožto Vypravěč, PJ.

Nové přátele nebo dobré vztahy s ostatními hráči.

Rozvoj různých dovedností. Při hře se snažíme vcítit do své postavy, a protože se jejím prostřednictvím zapojujeme do dění v imaginárním světě, musíme jednat, vyjednávat, přemýšlet, taktizovat, spolupracovat. Tím si zlepšíme nejenom tyto dovednosti, ale vůbec nejlepší na tom je, že se při tom můžeme i ztrapnit a nic horšího než smích kamarádů v místě kde se smích vyžaduje, nás při tom nečeká.

Při psaní charakterníku a původu postavy se nad ní musíme alespoň drobet zamyslet (uhraju tyto vlastnosti?), stvořit nějaký výsledek. A i když to nebude literární skvost, posune vás to dál.

Získat nevšední zážitky jiného typu než je například výlet, sledování filmu. Zažívat chvíle napětí, odhalovat tajemství, bojovat proti nestvůrám? Jo, půjdu do kina, mrknu na film, zahraju si počítačovou hru a je přece po problému, ne? To sice možná jo, ale hrdinové ve filmu občas dělají takové „boty“, až to není hezké, občas vás napadne, že hrdina je takový trouba, když nevidí jasnou past, ... A počítačové hry? No, přiznejme si, že jejich možnosti (A co když chci udělat todle?) a jejich logika (Na co ty CP potřebujou tolik vlčích kůží?) je dost omezená.

Naučit se nové věci. Pro některé postavy je typická nějaká znalost (když hraju patologa, chce to alespoň drobet znát anatomii) a tak se jí pro zvýšení věrohodnosti alespoň trochu naučím.

Pocit dobře odvedené práce. Ano i při psaní původu, charakterníku nebo při splnění úkolu, zvýšení úrovně postavy, se tento pocit dostavuje.

Úvodní stránka
Aktuality
 Dračí doupě
   Deník PJ
 Společenství
 Herní Svět
 Naše tvorba
 Úpravy pravidel
    Odkazy
  Vzkazník
              Zpět