No dobře, vzhledem k tomu, že né všichni ví o koho jde, tak sem hodim alespoň malou nápovědu (než mi hráči pošlou popisy svých postav...)...
A Tartaros se postaral i o další srandu
Tartaros: Vezmu si tři klacky, jeden jako kyj a dva jako kyj!
Tartaros: Čas je jídlo.
Tartaros: Linteino zvíře je to POSLEDNÍ, co bych jedl...
(čímž nepřímo přiznal své sklony sežrat družinu...)
Vránonoš ukazujíce na Tartara: Půjdem se tam podívat, pošleme tam jeho!
PJ: Je ráno, co děláte?
Mára: Vzbudim se.
PJ: No to jo. A dál?
Tartaros: Mam hlad?
PJ: Jo, máš hlad.
Tartaros (slavnostně): Mam hlad!
Vránonoš: Pozor na větvičku do xichtu.
Sinthoras: To je vážná věc...
Lintea: Máte světlo?
Vránonoš: Ne.
Mára: Tak tě zapálíme, posledně si chytla sama...
Vránonoš dal Tartarovi kousek šunky, pak kousek Márovu psu, poté se ptaje: Chce někdo?
Mára: No to je dobrý, nejdřív zvířatům, pak lidem...
Sinthoras: Na jedno si zapoměl...
Lintea: Hledáme vchod do kanalizace.
Kněží: A proč?
Tartaros: Hledám ztracený domov...
Cid: Ve městě je po setmění nebezpečno. Není radno se tu potulovat sám.
Vránonoš: My nejsme sami...
Mára: Ty jsi sám!
Tartaros byl ve vězení, když mu strážnej přines jídlo, tak jej chytil a snažil se jej protáhnout skrz mříže k sobě.
Tartaros: Pust mě!
Strážnej: Pust mě!
Vránonoš na Tartara: Kdes to sebral? (mysleje píku sebranou strážným)
Tartaros: Voni mi to sem podávali!
Vránonoš: A kterým koncem?
Sinthoras: Zabiju jednoho a budu mít oblečení!
Tartaros: A já taky jednoho zabiju a budu mít večeři!
(po aktivaci kouzla v žulové hrušce, kdy náměstí, a lidi, zlikvidovala tsunami z dlažebních kostek)
Sinthoras: Místo mozku, dlažební kostku.
Tartaros byl v Nekorogu ve vězení a v cele s nim byli 3 hobiti a tak je strašil...
Aerin: Ty hobiti jsou součástí vězení?
Tartaros ve vězení v Syrunu když odcházeli Vránonoš, Mára a Lintea (asi) z „návštěvy“: Mějte se!
Ostatní: Mej se!
Tartaros byl v Nekorogu ve vězení a šli si pro něj Cid, Lintea a Námel.
Mára: Takže se vydali: Cif, papírový kapesníky a plíseň.
Kostra Máru praštila příručkou... (chudák příručka)
Zdenda: Dyť znam les, vim, že tam ten kořen roste!
Gonzáles: Jó kůň, to je jmění!
Zdenda: Pro někoho jmění, pro někoho jídlo.
Zdenda: To je jako lapkové – pro někoho nebezpečí, pro někoho jídlo.
(Lintea léčila a tak ...)
Cid: Chtěl bych taky 3 životky
Tartaros: Já ti to vypálim…
(PJ, při popisu těsnosti Sinthorasových kalhot)
PJ: Když si klekneš na bobek, tak snad nebude díra pro bobek.
(Lintea a Vránonoš chtěli jít vrátit do Síriova chrámu chrliče, když …)
Tartaros: Jestli chcete, já půjdu s váma!
Sinthoras: Jistě, rodina musí držet při sobě.
PJ: Ve tmě očí plno.
Mára: Kdože plně močí?
(Lintea se pokoušela použít zázračnou schopnost na Tartara)
Lintea: Já budu koukat na tebe, ty budeš koukat na mě. A ty si necháš všechno líbit!
Lintea: Mě se líbí vysocí elfi o 10 (20) cm více.
Mára (temný elf): A 3 centimetry ti nestačí?
Vránonoš: Ale bacha, on je negr.
Mára: Ale naše děti by byly žlutý…
Lintea: Ty děti by byly šachovnicový…
Poté co kouzelníkům spadly na nohu dveře, jenž se pokoušeli nasadit zpět.
Lintea: Já vám to vyléčim. Bude vás to bolet!
Družina byla poslána pro jistý prsten k lapkům a Cid se jejich vůdci pokoušel nahnat strach...
Cid: Můžeme se dohodnout, ty mi dáš ten prsten a já ti řeknu jednu fakt zaručeně tajnou informaci...
Vůdce lapků: No a co třeba nejdřív tu informaci?
Cid: No to by nešlo, ta informace vám zachrání život.
...
Cid: Když sem byl ve vězení ve městě, tak si tam strážný povídali, že na vás vlítnou.
Vůdce lapků: Sem? Do prostředka bažin?
Cid: Jo, pošlou na vás těžkou jízdu v plnej polní...
Jo, jo, Cid to neměl při setkání s Lorimburem moc jednoduché...
Cid: Jeho nejčastější slovo bylo, pološíleně řečené">Dědkuů!!
Zdenda: Kdyby kámen léčil...
Tartaros: I kdyby mi dali 3 zlatáky tak se koupat nebudu!
Lintea: Podvolíš se?
Námel: Tak jó!!
Sinthoras byl velice těžce raněn (jak se později ukázalo tak smrtelně).
Tartaros Márovi: Ty, kopeš jámu, já dělam náhrobek!
Tartaros Lorimburovi: Dědku! Zapálim ti barák!
PJ: Vidíte, že nic nevidíte.
Feanor u Lorimbura: Až ostatní odejdou – řeším svůj problém.
Námel a Vránonoš v cvičném souboji proti mumii asi tak v 1 v noci...
PJ: Mumie je jako živá pochodeň, ale žije!
Námel si házela na bolest...
PJ: Tak máš -2 ke všemu. Prostě k BČ přes ÚČ až po třeba vaření nebo vyšívání...
Mumie Vránonošovi zlámala ruce a on v bezvědomí krvácel na zemi.
Mumie hořela a Námel přišla o meč.
Námel: Jdu vařit...
PJ: Tak si vem meč, dosekni Vránonošovi ruku, napíchni jí a upeč...
Námel: Tak jó... Jdu si pro meč...
Gonzáles: Nevíte co sem řek za ptákovinu?
Pája: Ty říkáš samý ptákoviny...
(Přemejšlíme, co teda ve městě podniknem)
Námel: Cide, už jsi tady někdy byl? Znáš to tu?
Cid: (rozvažuje) ... Jo jasně... jako svý boty.
My: A máš vůbec boty?
PJ: Nó! Máš boty?
Cid: (koukne se na svoje nohy) No teď je zrovna nemam. Ale jo, určitě mam, přece nejsem takovej nuzák!
PJ: No koukni se, to musíš mít v charakterníku.
Cid: (zalistuje v charakterníku) No... Nemam boty.
(Jedem do hospody, vyhazovači na nás koukaj divně, protože nesmrdíme zlaťákama)
Cid: Není všechno zlato, co se třpytí.
Vyhazovač: No nevypadáš na bohatýho... Ani nemáš boty!
Cid: Je horko, větram!
(Cid po dlouhém, neplodném rozhovoru s „Držkou“) Cid: Ty vole, tady strácim čas... Na to seru... Si jdu tamhle na píseček hrát s bábovičkami!
(Cid, Vránonoš, Tartaros a Feanor se domlouvají, jak oddělat kapitána stráže)
Cid na Vránonoše: Ty budeš volavka... (na mě)... Né my dva budem volavky.
Námel: Jaký volavky, když jste mě do tý svý party nevzali!
Cid přemýšlí, pak na Tartara: Ty budeš volavka...
Ne, ty budeš...
PJ: Plameňák
(Cid oxidoval u východní brány a vyděšeně popisoval nestvůru, kterou zahlídl, jak vraždí holku)
Cid: ... a ještě má takovej fialovej pláštík... A v jednu chvíli jsem zahlídl jeho tvář... A mělo to takovýhle zuby!!! (ukazuje rukama, asi tak 30 cm)
Kapitán východní brány: A jak to bylo velký?
Cid: Nejmíň 2 až 3 stopy! (všichni výbuch smíchu)
Ptáme se s Linteou nějakýho mladého theurgického učně v kostele, co je to to oko zření)
Theurgický učeň: Nó... Je to taková pěkná věcička...
Ví, co se kde šustlo, šustne... Co právě šustí...
(Kostra právě šustí obalem od věnečků a jiní hledají dvojsmysly...)
Gonzáles nabízel zákusky.
Kostra: To je úplatek?
Sinthoras: Kdo si dá ten zemře.
Zdenda: Čim víc tim větší šance na smrt
Gonzáles nabízel další zákusek Sinthorasovi
Sinthoras: Tak já už to mam jistý...
Gonzáles nabízí dál --> nikdo překvapivě nechce...
Mára zkoušel tahat informace o vraždách z kapitána jižní brány, přičemž se nějak dostalo na to co si o tom myslí.
Mára: Tak to je jasný, to musel bejt nějakej velkej pták.
Přiletěl, chytnul, odnes, urval obličej a tělo vrátil zpátky.
Kapitán jižní brány: V noci?
Mára: Tak to byla sova.
Mára: útočim psem!
PJ: naznačuje – chytnu psa do rukou a mlátim...
Mára mluvil s trpaslíkem Gandogarem a jeho 4 barbarskýma strážema
Mára: V naší lidské společnosti...
Občas nejde rozlišit co řekla postava a co řekl hráč, tak se neděste, že třeba Zdenda mluví o Raxisovi a Vránonoš o foťáku... Což platí i o hláškách výše uvedených. Mimo jiné jsou zde asi dvě hlášky z jiných sezení, ale raději je nechám tady...
Mára k PJ: Proč nás nikdy netaháš za dveře?
Síriův chrám byl prázdný
Jiř: Sírius tiše mrazí – je nasraný
Tartaros: Ty víš co já vim
PJ na Kostru: Ty si příští sezení užiješ
Lintea: Polomrtvá v pytli
Sinthoras: Alespoň víš jak se cítil kapitán stráže
Tartaros: Ale do toho sem kopal, aby se necukal
Linteu někdo chytil, omráčil a dal do pytle, Feanor a Vránonoš somrali před Síriovým kostelem.
PJ k Vránonošovi: A kam vy vůbec chodíte na záchod?
Vránonoš: No za Linteou?
PJ: Chodíte srát do pytle?!?
Vránonoš: No
Vránonoš ke Zdendovi: Hele proč foťák fotí hranatý fotky, když má kulatej objektiv?
Družinka se při 9. sezení vracela k Lorimburovi i s odpovědí na jeho hádanku — petrklíčem, když se objevil skřítek a ten petrklíč po nich chtěl )nejprv tajně po Lintee a pak po Márovi, neboť Lintea odmítla. (přepis korespondence mezi hráči)
Mára: Linteo, půjč mi na chvilku ten petrklíč...
Lintea: A proč pak? Nechceš ho náhodou pro skřítka?
Mára: Jak to víš?
Lintea: Taky jsem ho potkala a chtěl po mě petrklíč... Odmítla jsem – je to podezdřelý
Mára: Ale co když ne! Co když ho poslal Lorimbur!
Lintea: No právě, Lorimbur je dědek podlej --> nedám!!
Mára: No buď mi ho dáš, nebo ne!!! Pokud ne prát se s tebou nebudu
Lintea: Dobrá, petrklíč sinechám!
(na druhé straně papíru – určeno PJ, alias skřítkovi chcoucí petrklíč)
Mára: Máš smůlu, nedá
Zdenda a ostatní drobet prudili PJ – třeba tím, že historii nemá sepsanou.
Zdenda: Co se stalo roku 1844 ...
Zdenda: ...před Raxisem
Zdenda: To nejde Raxis je věčnej
Zdenda: Tak po něm
PJ: Já jsem nehrál za žádnou postavu
Zdenda se začal smát, že Rian neměl žádnou postavu
PJ: Nesměj se nebo taky žádnou mít nebudeš.
PJ: Síla stojí na vedení.
Námel: Neměli bychom se kouknout po Lintee?
Námel: Už je hodně dlouho, hodně!
Námel: Já jsem šel tudy, počestný občan a to.
Tartaros: Najdeme ji, nebo najdou oni nás.
Feanor před léčením Námele a Vránonoše: Tak já se do nich pustim.
Feanor během léčení: Stále je ohrožuji hadrem...
Námel: Držka mi prudila, že nevim kolik je 3+3
Mára: Nemáš počty Cha cha cha (škodolibý smích)
Námel měla říct družině něco co nevěděli.
Námel převážně k PJ: No tak jsem jim to řekla. Co vy na to?
Mára ve zlatnictví: Chtěl bych něco na tu šmudlu (ukazujíc na Námel stojící vedle něj, oděnou do svých roztrhaných ošuntělých hadrů)
Námel: No dovol, měřim o 10 cm víc jak ty!
Tartaros: Je to šmudla
Tartaros: Si 1. solidní hobit, kterýho sem potkal.
Hobit: To je kompliment nebo realita?
Tartaros: Protože kdybys nebyl, tak bys nebyl
PJ: Tartare?! Napiš si velké zranění 18:S a pojemnuj ho nakousnutá hlava
PJ k Feanorovi: Něco ti skočilo na záda – asi batoh...
Po zběsilém úprku před strážnými...
PJ: Doběhli jste k hradbám, začínají se tu rojit bezďáci – mají hlad
Feanor: Vránonoš už je naklepanej
Tartaros: Kde je Lintea?
Mára: Asi je mrtvá
(Tartaros potichu: Děláš si srandu?)
Část družiny: Fakt?
Mára (nahlas) : Doufám že jo
Zdenda: Co mi udělá Sírius?
Gonzáles: Ten Tě zmrazí.
Zdenda: Raxis mě roztaví
Z Tartarova charakterníku...
Líbí se mi na ní, že uctívá nějakého přesto že je jiný než můj.
Lintea: Máro, každému, podle jeho zásluh!
Mára: Hm, proto taky nevisim za nohy hlavou dolů.
Aerin: Já jsem jako normální občan, a velice mě to znepokojuje jako.
Vránonoš: Kde mam deník?
Mára: V prdeli!
Lintea: Tak si ho vyndej.
Tartaros: Co je to žába?
Jiskřin: Zelená, dělá kvak kvak a když ji zašlápneš, udělá mlask.
Tartaros: Hobit
Tartaros byl proměněn Jiskřinem v prase
Lintea: Co jiného může věřit v Raxise než prase?!
PJ: Tak se ptejte...
Tartaros: Copak můžu? Dyť jsem prase!!
Gonzáles k Feanorovi: Něco ti chybí
Mára: Důvtip
Tartaros: Noha
Lintea: Mozek...
PJ: Verčo, padá na tebe kometa
Verča: Cože? A jak je jako daleko.
PJ: Ne... Můžeš se zapojit do hovoru.
Mára: Ne, to nebyla kometa, ale Lintea.
PJ: Ne, ta shořela v atmosféře.
Mára: Je to sice bez nožiček a ručiček...
Feanor: Jóó, pozná se to tak, že to bleje hady.
Vránonoš: Kde se tu vzalo to jídlo?
Tartaros: Spadla kometa...
Mára: Praštila Tartara do hlavy a tohle se vysypalo...
Honza vstoupil do dveří pokoje s úmyslem si s námi zahrát.
Mára: Nazdar ty ptáku jeden hnusnej!!
Tartaros: Raxis je nejmocnější bůh, kterýho můžu uctívat.
Nejmocnějším bohem je Sírius
Zdenda během cesty z hospody kolem řeky: Budu se chtít s Tartarem vykoupat...
Lintea: Dyť mam jen 50 kilo!
Mára: To je jak pytel cementu nebo balík hoven!
Námel: Kde najdu zbývající část mého meče?
PJ: Oko zření zešedlo...
Tartaros: A ukázalo Cida...
Tartaros: Půlka družiny je věčně nepojízdná, měli bychom si koupit nějaký vozík – RAKEV na kolečkách!
Vránonoš seděl na posteli, pod ní byl hrneček, Mára mu podával nějakej zákusek
Vránonoš: Pozor mam mezi nohama hrneček.
Mára: Hm, já tam mam něco jinýho...
Feanor: Já z tý vesničky pocházim
Tartaros: Tak ať tam jde chcípnout
Feanor: V lese mě našli, ty, co mě naučili to co umim
PJ: ukazuje rukou jakože krade
Tartaros: Čekam na vyjádření ostatních
PJ: No tak je trochu popíchni
Lintea: Né, to teda ne
PJ: No jo, von má ten bitevní trojzubec...
Tartaros: A jíst budeme co? Okusovat kostlivce (ukazujíce na Linteu jím nesenou) s tebou na zádech?
Mára: Lintea se najedla – napila - chcípla
Námel: No já se na to vykašlala a usla sem
PJ: A ztratila kozy
Tartaros: A co děda?
Feanor: Teď se tam chodí pást on
Mára: Jakou máš krásu?
Lintea: +6
Vránonoš: +4
Mára: Nechápu, jak vy dva (ukazujíc na Vránonoše a Linteu) jste mohli stvořit něco takovýho (významně se koukaje na Tartara)
Mára: (pohled na Linteu) teda co tě to upíchlo
Lintea: No, to byl asi mamut
Mára: No a je z toho Tartaros – hnusnej a blbej
Feanor na Vránonoše: Toč se kolem hole
Vránonoš: Já se netočim kolem tyče
Mára: Tak se toč kolem Lintey
Lintea: Já se koupu
Zdenda: Jdu pryč, Mára mě tu píchá
Mára na Páju: Nestrkej mi ty nohy do prdele
Tartaros zakopal bažanta do země, přidal tam horké kameny a tvářil se jakej je kuchař
Feanor: Úschova na zimu?
Tartaros: Pohřeb
Když drak zabíjel Máru, tak Tartaros pustil Linteu, kterou nesl na zádech, na zem
Lintea: Budeme zpívat žalozpevy . . .
Mára: A dej tam nejakou od podlahy
Feanor: No však bude zpívat . . .od podlahy
zapsané kde kym, hlavně tedy Vránonošem
Zdenda: 50 děleno 6 ... Tartaros to spočte, já ne
Lintea: Já nelžu, ale ne všechno myslím vážně.
PJ: Fakt líp se poslouchá někdo, kdo nevypadá jak krollí prdel
Tartaros: Proč zrovna krollí prdel?
PJ: Taky neni poznat o co jde.
(Lintea sváděla jakéhosi elfa v hospodě)
Lintea: Kněží jsou ty nejmravnější co jsou, hlavně já
Tartaros: O tom vůbec nepochybujem (chá chá chá)
Hospoda byla napadena
El Cazador: Rychle si kopu zákop
Vránonoš: Spíš hrob
El Cazador významě se dívajíce na Linteu: Když na ní všichni serou
PJ: No počkej to ještě příde
Cid při sezení k družince: Kdo je Feanor?
Jiř se zašklebí
Cid: Ty jsi Feanor?
Cid: ...já už mam trochu upito...
Tartaros k Vránonošovi: Budem spolu upalovat hobity
Vránonoš: Proč zrovna hobity?
PJ: Tak lidi
Vránonoš: Proč lidi?
Tartaros: Tak budem upalovat elfy, těch máme plný zuby
PJ: Plnou družinu
Tartaros: Divocí krollové – je nás málo
PJ: Ty už si poslední co?
Tartaros: Všichni už se přeměnili na opice – jenom já ještě vzdoruji
Lintea + Námel při obětování vykonávaném minotaury.
(minotaurus = vůl/kráva)
Když se Lintea probrala – na miotaury okolo řekla: Koukejte vy dobytku teče z nás krve jako z vola
Lintea: Obětujte Taurina
El Cazador: Ste ňáký neříznutelný (na Linteu a Námel) Ani já vás nepřeřízl
Lintea: Jsem podlá, jsem kněžka!
Kostra: To klidně zapiš, všechno zapřu.
Lintea: "Zapínám aspekt"
Vránonoš: Co, se ti rosvítí kontrolka mezi nohama? (ukazuje si na místo mezi očima) Teda vočima?
Lintea: Já taky nejsem úplně kladná
El Cazador: To venku jsou abstinenti a bojej se do hospody…
PJ: Má šlic přes ksicht a půl držky
Poslal jsem hráčům malý dotazníček a takto odpověděl Zdenda aka Tartaros.
Otázečka druhá:
Jak si spokojen/á s ostatními hráči (=spoluhráči, respektive spoluhráčkami)??
Nevim, ještě jsem je neochutnal
Otázečka třetí:
Co očekáváš od PJ, tedy ode mě?
Řež, řež, řež, a pro změnu řež, a k tomu potřebná fidlátka (bitevní perlík)
Otázečka čtvrtá:
Jaké dobrodružství by sis nejraději zahrál/a?
Pořádná jatka
Otázečka šestá:
Názor na ostatní postavy:
Co to po vás vlastně chci? No je to jednoduché... Stačí mi když mi napíšete, zda-li je to postava dle vašeho mínění přímočará nebo ne... (a u sebe můžete taky...)(jména jsou řazena podle toho kdo kdy začal hrát – koho jsme kdy ulovili...)
Tartaros — strávník "Něco bych pojed"
Sinthoras — snídaně
Lintea — svačina 1
Mára — svačina 2
Vránonoš — oběd
Námel — svačina 3
Magpie (nebo jak se to píše...) - svačina 4
Airin — večerě 1
Cid — večeře jedna nebo snídaně 0 vono je to jedno
Otázečka sedmá: — neodpověděl
Otázečka osmá:
Co Ty jako hráč chceš, aby Tvá postava zažila?
Jatka, řež, boj a žranici
Otázečka devátá:
Máš nějakou představu jakou smrtí by měla postava zemřít? (ptám se jen pro to, že Zdenda má vždycky po ruce nějakou odpověď... ; jo je tu jen tak do počtu, stejně jako ta poslední.... ale mě něco ještě časem napadne... )
Až budu polykat posledního člena (tedy Cida), přilétí drak se kterým budu bojovat a vtom chcípnu na přežrání.