...druhý rok a my hrajem dál...

I když se v deníku často nadává (třeba na konkrétní lidi), tak to neznamená, že bych je nějak nedejbože nemoh vystát nebo s nima nechtěl hrát (spíš naopak – rád si s nima zahraju a ostatní též, jen prostě zkomplikovali danou situaci).

15. 10. 2008 středa – Nová hra

S myšlenkou nové hry si začal pohrávat Sinthoras, když si opět chtěl změnit postavu. Ano, bylo to někdy v květnu. O prázdninách jsem se Sinthorasem začal projednávat nový svět. Na názor na nový svět a novou hru jsem získal i od Vránonoše a Zdendy. S novou hrou zpočátku souhlasil jen Sinthoras. Ještě před předsezením v hospodě, to bylo v neprospěch nového světa. Leč potkali jsme Vojtu (El Cazador) a ten navrhl úplně elegantní řešení. Prostě vzít postavy, co jsou na Osyrnalu a nějakým kouzlem je přesunout do nového světa (stmelení družiny). V Zatharusu bylo na to mágů dost (nějaký fatál). I Sinthoras začal manipulovat, a využil na předherním sezení hospodského ruchu, a Vojtou, před dvěma dny navrhnutou, myšlenku upravil na: Vytvoříte si nové postavy, ale úrovně si můžete nechat. To, že si Sinthoras odhlasoval svou možnost, jsem se dozvěděl až posléze v týdnu. Manipulace, za kterou nebyl nikdo potrestán. Ach jo, to to vedem. Kostra, Zdenda a Sinthoras hlasovali pro, Mára prý netušil, o co se hlasuje a já jsem nehlasoval (aby si to hráči rozhodli sami). Nikdo jiný nepřišel. No, začali jsme dělat původy, charakterníky, postavy. Já začal připravovat svět detailněji, ceníky a jiný blbiny, extra pro postavy.

Sezení bylo svoláno na neurčitou dobu 19:30–20:30 – těžko říct. Skoro ve 21 hodin jsme řešili resty u postav (vlastnosti, dovednosti, …). Rušení počítači se příště nebude tolerovat – to snad vydrží nějakou tu hodinu bez kompu. Sinthorasovi se moc nedařilo (hele, já za to tentorkáte opravdu nemůžu – viz kritika u soudu s PJ), nějak věčně nevěděl co dělat, aby se drobet vyžil v situaci, musela ho stihnout halucinace z hladu a jedení divných kořínků. O sezení se jelo na Le Grog ), paprikový brambůrky a já neustále hledal nějaké papíry.

Zúčastnili se: Tartaros, Damián, Lyntea, Sinthoras a Markus. Jestli budou hrát Vojtové je ve hvězdách (i když na jejich účast nikdo nevsází).

16. 10. 2008 čtvrtek

V 19:00 jsme se sešli opět u Jiře a Máry. Pořešili pár drobností a začalo se hrát. Zpočátku se to drobet táhlo. Pak nepochopili Zdenda a Kostra mé přátelské rýpnutí a začali ho zcela vážně popírat – časem jsem ji to vysvětlil. Katka byla zatím ochořelá, ale prý by přišla, leč, to nebylo nutné, tak ať se řádně vyléčí . Lehce po 8 se to však rozjelo a bavili jsme se až do jedné hodiny. Překvapivě se rozjezd konal po tom, co Ondra vypnul noťas a Jiř odsedl od toho svého. Zvlášť dobrá byla příhoda s dýkou. Sice to bohužel skončilo samořešením, ale vzhledem k okolnostem, můžou bejt rádi, že nebyli zabití. A nebo to nezkončilo?

Zúčastnili se: Tartaros, Damián, získavší o 1 bod méně, Lyntea, získavší od 2 body méně než Damián, Sinthoras, získavší o 3 body méně než Lyntea a Markus, který získal o 4 body méně zkušeností než Sinthoras.

3. sezení – bude pečený pes?

22. 10. 2008 jsme se sešli v 19:30 před K2 a s Ondrou jsme šli ke Katce. Aky (toho času Katky alter ego), nás přivítal, jak Katka předpokládala – štěkotem. Chvíli se opět řešili systémové věci, kecy a jiný blbiny. Asi ve 20:20 jsme začali hrát. Náladička (nerušená noťasy) se pěkně rozvíjela. Zpočátku jako vždy řešili blbiny (sežrat či nesežrat Markusova psa?), ale pak k tomu zase přidali kapku vážnosti (a zkoušeli přesunout „lazaret“ do bezpečí). Při setkání Zuzany s Tartarem, byl zabit lapka, Lyntea a Markus snědli polévku z červů. Tartaros nosil Markusova psa jak límec. Jestliže psa nezabilo nesení na krku Tartarovu (vykrvácení, větvičky, celkové selhání organismu), což je sakra malá šance, tak by ho zabil šíp od lapků (Tartaros ho měl furt na krku a uhýbal) a uhnul, ale pes ne – ani jméno neměl, chudák. Markus a Sinthoras se moc nezapojovali, byť měli šancí dost – sice vyla jejich hybnost omezena, ale s učima a jazykem, rozhodně nic neměli. Opět se podařilo dobrou atmosférou jim nechat zamrazit v zádech (sranda, sranda, vážnost, tajemno, sranda). Povídačky se celkem osvědčily – fungují spolehlivě. Skončili jsme asi v 1:20 + počítání zkušeností a následný odchod na koleje, kde jsme byli, kolem 2. Zkušenosti se nám tentokráte rozrůznili více, než minule.

Zúčastnili se: Damián, Tartaros, mající shodně zkušeností jako Lyntea, Zuzana, Sinthoras a Markus.

4. sezení – zrada ve vlastních řadách

29. 10. 2008 pršelo. Kostra nehrála, protože se učila na nějaký test z angliny. Zdenda hrál s tím, že zkončíme dřív, aby mohl jít dřív spát. Mára nehrál, protože lenost. Údajně by se nudil (čaroděj a nudit se?), ano, jeho volba. Tímto krokem však zařídil nutný zásek všech ostatních na místě (ve Zřícenině). Díky, Máro. /*ironie*/ Hráli jsme opět u Katky, od 20hodin do pár minut po 11. Sezení vévodil Tartaros a jeho problémy, které si paradoxně způsoboval sám. V rámci nenudění se, jsme přeskočili 2 dny – až do úplňku Bílého měsíce. Zkušáků moc nebylo, hlavně Tartaros měl zkušenosti za pomoc družině získat spíš záporný body za tu svou katastrofičnost :o) Cestou zpět již nepršelo. Ale u K2 mě a Ondru uviděli Sandra, Lucka a nějakej typ a byli jsme ukecáni, abychom šli pít…

Zúčastnili se: Damián, Zuzana, Tartaros a Sinthoras.

5. sezení – Jak Sinthoras ke kožichu přišel

5. 11. 2008 jsme se sešli opět u Katky na privátě. Mára opět sabotil. Hráli jsme od 20:15 do 2:10. Podařilo se nám opustit Zříceninu, kde Tartaros lemtal obsah divných flakónů a ukradl 2 obrazy. Cesta zpět se změnila v boj o zdravý rozum a třeba se změní v boj o život. Přichází totiž noc. Nacházeli mrtvolky vysvlečené z kůže. Jednou zmizel Sinthoras a objevil se až po čase, houpajíce se na provaze navlečený v lidské kůži. Na Tartara pomalu také padá deprese a pocit zmaru. Toto sezení bylo dobře rozjeté a vydrželo tak až do konce. Nakonec jsme to znaveně (hlavně Kostra) zabalili. Zkušenostně to bylo velice vyrovnané – rozdíl mezi Tartarem, Damiánem a Zuzanou, kteří měli shodně a Lynteou, mající nejméně zkušeností byl pouhopouhé 2 body!!! Mezi nima byl pak Sinthoras. Většina pak nespala dýl jak 4 hodiny. Já asi jen 3.

6. sezení – noc velké tmy a uhašeného ohně

12. 11. 2008 jsme se sešli na bobíku (Ondra byl v práci) a asi v 19:48 začali hrát. Zpočátku byli sice všichni – hlavně Markus a Lyntea, plni vtipu – asi jim nedocházela situace, ve které se nacházeli (tma, ticho a tichá chladnokrevná bytost je tam chtěla zlikvidovat), ale postupem času to došlo i Lyntee a nakonec to pochopil i Markus (respektive jejich hráči). Situace se komplikovala a hráči se pomalu začínali tvářit poněkud sklesle. To, že jsou neustále napadány tytéž osoby a někdo vůbec ne, jim nějak nepřišlo divné a pak díky tajnůstkám či nesdílnosti jisté osoby (Sinthoras), si i rozbili pár teorií o tom, proč to tak je. Tartaros uhasil oheň. Nakonec se tedy dopídili k řešení. Vlci se ozývali blíž a blíž. Tartaros, Lyntea, Sinthoras a 2 strážní vylezli na strom. Kapradiny je rozdělili. Damián hledal Zuzanu a Markuse – ti však k nalezení nebyli. V bobíku se zavíralo, a tak jsme šli venčit Akyho a následoval přesun na křesílka u bufetu. Tam jsme pokračovali v tíživé atmosféře dál. Ráno nebyli na stromě. Ráno nebyl Markus ani Zuzana s Ruthem. Šli špatně. Nakonec je našli, ale našli i zlatý hřeb sezení – ruce Tartarových spolubojovníků z jednotky, zakopaných v hlíně, lehce prožrané červy a čistě useklé. Tartara to totálně odrovnalo, Sinthoras se histericky smál a ostatní byli silně vyvedeni z míry. Ondra a Sinthoras se příjemně bavili. Kostra a Zdenda usínali, ale zcela chápali tíživost situace. Našli ves. Hra se velice povedla. Snad historicky poprvé jsem dal 3 body za zábavu při sezení (ze tří možných). Budu si muset napsat, co má kdo za vybavení. Mára získal nejvíc zkušeností za své hraní v tomto roce. A vůbec – asi všichni. Je to podezřelé, ale již jsme se dostali zase (potřetí nebo už počtvrté?) do fáze, kdy by se dalo herní sezení, potažmo hraní završit velkolepou smrtí všech postav… Ach jo – asi jsem na ně moc měkkej.

7. sezení – nuda ve městě

19. 11. 2008 jsme se sešli před K3 – Mára sabotil a ani to neoznámil předem, jen přišel, položil mi ruku na rameno, zazubil se a spěšně odešel. Pak teprve Sinthoras řekl, že jde pryč. Za tohle jednání by zasloužil. Šli jsme opět ke Katce. Hraní se víceméně vleklo, protože si ve městě začali všichni soukromničit a družina se rozpustila tam. Byla to bída. Ve městě se dá něco podnikat jedině, když mají všichni nakoupeno, nejlépe to tam neznají a netrhají se na jednotlivce. Jinak je to tak řešba na soukromno. Zdenda rozvíjel své vlkodlačí teorie. Cestou zpátky foukal mrazivý vítr a jako na potvoru byla kolejná na obchůzce. Jako na smůlu přišli ještě další nakalenci, mezi nima i jeden dementní spolužák ze střední, a dobývali se dovnitř. Hovada. Zkušenosti dopadly také zajímavě – Sinthoras, Lyntea a zbytek (Tartaros, Zuzana a Damián) měli shodně, jež se od nejvyššího zisku lišily jen o 2 zkušenosti.

8. sezení

26. 11. 2008 jsme šli opět do bobíku za Ondrou – měl práci. Zcela překvapivě jsem se Zdendou přišel před K3 a všicí tam čekali – dokonce, světe div se, i Mára. Hráli jsme sice poněkud hlučněji, ale nám to nevadilo. Hráči takřka prskali smích při rozmluvě se svéráznými obyvateli vesničky Lísková. Jindy si zas ťukali na čela – co je to za blbce. Tartaros po nařčení ze zapálení stodoly se senem, kterou mimochodem zapálil částečně neúmyslně Markus ohnivou koulí, když poprvé čaroval, chtěl pomlátit celou vesnici. Tartaros začal stonat neznámou nemocí. Opět jsme se přesunuli na křesílka, kde se opět rozvinula atmosféra zděšení, vtipu i morbidity. Před druhou jsme byli vyhnáni. Zdenda se tvářil přepadle, ale všichni byli veselí a natěšení na další hru. Chtěl jsem sepisovat, co se událo, ale nějak jsem si na to nenašel čas – i tento zápis píšu pozdě – pár hodin před 9. sezením.

Zúčastnili se: Damián, Tartaros, Zuzana, Lyntea, Markus, Sinthoras.

9. sezení – Přijde žabí princ?

3. 12. 2008 jsme se sešli kolem 20. hodiny u Katky. Aky se tentokráte rozhodl sníst Zdendu a tak mu nedal pokoj. Začali jsme hrát asi ve 20:20. Zpočátku to vázlo a vázlo – za třičtvrtě sezení jsme nebyli schopni odehrát jeden blbej den. Kdyby se alespoň něco pořádnýho stalo… Tartarova nemoc se krásně vyvíjela, až se změnil v žabáka – skokana hnědého (Rana temporaria subspecie krollensis ). Sezení se ale pak rozjelo a podle mého docela slušně. Mára se začal víc vciťovat do své postavy. Kostra také a začali dokonce emoční výkyvy. Vše běželo jak na drátkách. Akorát Sinthoras nějak začal stagnovat a nezapojoval se moc. Past na zahrání strachu sklapla jen u Tartara, u něhož nějak Zdenda nechtěl pochopit, co je to smrtelná hrůza, absolutní strach. Má „krásná“ kresba poťvůlky, co je vyděsila, hráče spíš pobavila, ale účel to splnilo – tolik let ta stvůra neměla podobu, aby ji měla o to hrůzostrašnější. Skončili jsme asi v 1 hodinu a nějakou tu čtvrthodinku. Hráči dokonce byli kritičtí a sebekritičtí. A Ondra se to jistě naučí. Morálka postav je v háji. Morálka hráčů bude brzy taky . Budu muset udělat pár dobrodružství „běžného typu“ – tzn. nedepresivní, nedeprimující – nejlépe bojové pro Tartara. Toto bylo jubilejní sezení (21 + 9 = 30) a tudíž se zas tváří, že se nepovedlo.

10. sezení

10. 12. 2008 jsme v bobíku započali nové sezení. Začali jsme o něco déle, neboť jsem dopisoval esej o vlku (Canis lupus). Sezení začalo zcela překvapivě zvesela a pod tuto již nastavenou úroveň nálada neklesla. Hráči si zarejpali do Zdendy během doby, kdy jsem psal a pak mu (i Tartarovi) dali pokoj (protože jinak by je rozbil), a tak Tartaros žádnou postavu nepraštil. Hráče napadaly samé zajímavé nápady, které je při rozdávání zkušeností vynesly do výšin . Toto sezení měl poslední Sinthoras více zkušeností než Mára, kdy předtím. Zcela zásadní nápady měl hlavně Tartaros (a pak že krollové jsou blbci) a Damián. Příští sezení půjdou do města, bude to zas problém. Budou jim muset někdy přečíst něco o strachu .

11. sezení, aneb rada zadává další úkol

18. 12. 2008 se odehrálo letošní a na dlouhou dobu poslední sezení, a protože se opět odehrávalo ve městě, kde si všichni soukromničí, bylo vcelku nudné. Vzhledem k tomu, že jsme ještě byli znaveni, leckoho bolela hlava a tak, tak to bylo sezení ještě nudnější než jindy. I když se nedá říct, že by pár světlých okamžiků nenastalo – návštěva radnice… No, příští sezení bude lepší – družina cestuje do Ametystu. A protože se schylovalo k Vánocům, obdaroval jsem s Ondrou Zdendu přívěškem žabičky (skokan krollí (Rana krollensis ) to sice nebyl...). Bohužel byla zelená – hnědou neměli. Mára se neúčastnil, protože očekával návštěvu Aerin a Námelky, leč ty dvě jej vcelku vypekly – místo sednutí si a povídání, přišly, vyměnily si s Márou dárky a s přáními zase odešly. No jo, nemůže být každý den posvícení… Alespoň, že svou neúčast oznámil předem (za což mu dík).

Zúčastnili se: Damián a Tartaros, Zuzana a Lyntea a Sinthoras.

12. sezení – Tajemství promlouvá

26. 3. 2009 ve čtvrtek v 18:00 se po x dnech, a mnoha komplikacích během zkouškového, konečně odehrálo další, tedy 12. Sezení. Začali jsme poněkud dříve, než bývalo zvykem. Sinthoras si zapomněl deník, ale nic se nestalo, a Mára zas zapomněl všechno (jak se bránit) a tak měl Markus problémy. Ve družině se projevily jisté vztahy. Tartaros při pokusu o zeptání se na Damiánův a Sinthorasův původ narazil na nechuť obou dvou cokoliv sdělovat. Co se týče přípravy na dobrodružství, tak bylo pár problémů (nestihnul jsem dopsat některé věci a přečíst si jejich původy a charakterníky), které však nebyly fatální a vcelku dobře sem se jim vyhnul (oni si taky původy a charakterním svých postav nepřečetli). Během první noci od nich odešla Zuzana s Ruthem, protože Katka odstátnicovala a odjela domů, leč zanechala jim vzkaz, který Damián zatloukal. Márovi nějak nedošlo, že když řeknu zmizel Ruth, že tam není ani Zuzana a korunu tomu dal Zdenda, když se zeptal: „a jak to teda je?“. Nicméně Zuzanu zakecali a přišli na to až asi po 5hodinách, když zmizel Sinthoras. Zdenda i Tartaros si přišel na své – bojovalo se – připsal si 7 čárek :o). Sezení se všem velice líbilo (Sinthoras odešel dříve, než jsem se ptal; další hra se 3 zkušenostma za zábavu) a Tartaros a Damián získali opravdu těžko uvěřitelných 47 zkušeností! Ono vůbec to bylo pěkné sezení. Taky jsme hráli 8,5 hodiny! A to jsme šli ráno do školy – teda alespoň já. Hráli jsme od 18:30 do +- 3:00 (půl hodiny jsme čekali na Máru).
Zúčastnili se (neseřazeno): Markus, Damián, Sinthoras, Tartaros a asi i Lyntea.

13. sezení – sázka na Sinthorase

30. 3. jsme sešli na bobíku. Kvůli mému vynucenému zdržení jsme začali až v 19:45. Samozřejmě jsme se chtěli po 23. hodině přesunout na křesílka, ale na vrátnici byli nějací protivní dědci a tak jsme šli zkusit televizní místnost na K4, kde jsme nakonec zvostali asi do 1 hodiny. Hra to nebyla nijak extra, ale smutek nebyl a my se bavili – byť občas mimoherníma odbočkami. Zcela poprvé na hře v Budějcích chyběl Sinthoras, eh teda Jiř – zatím byl na všech 21 + 12 oficiálních sezeních + nějaká mimoherní. To je tak, když je domluva typu: „tak já přijdu za hodinu, kdyby mě bylo třeba dřív, tak prozvoň…“ A tak jsme čekali. Ale i tak byl Sinthoras velice populární, protože kvůli němu několikrát málem někdo zařval (minulou hru) a tuto hru opět Damián, protože si jej opět spletli se Sinthorasem. Až ho potkají, tak ho zabijou – neslo se mnohokrát místností. Tak jsem zvědavej, jestli vyměknou. Sinthoras sám mluvil o změně postavy, tak uvidíme. Jsem zvědav, jak se nám příběh vyvine dál.

Zúčastnili se: asi všichni krom Sinthorase a Katky.

14. sezení – Gryf, hospoda a Isabel s flétnou

7. 4. 2009 jsme se po půl osmé sešli na bobíku, kde byla i Katka. Chvíli jsme řešili její postavu a posléze se přidali k ostatním. Mára dorazil o něco déle, Sinthoras vůbec – ani nevim, jestli řikal, že nepřijde, ale asi ne. Jeden večer v hospodě, kdy se nic dít nemělo, jsme hráli snad 2 hodiny, a to se Tartaros neporval ani neporval, Lyntea nepohádala, Markus nic nevyvedl a Damián rovněž. Mára se učil chemii a tak moc nereagoval, ale což. Zjistil jsem, že mimo přirozené blbosti oplývám rovněž hluchotou. Dokonce to vypadá, že postavy narazí na Sinthorase zcela mimovolně. Ubytovali se totiž ve stejném hostinci, ve kterém se za dva dny ubytuje on. Toto sezení bylo docela dobré, nic extra, ale taky nic hroznýho. Katka hrála tak, že neměla ani vybrané povolání – Ondra řikal, že by se jí líbila postava obchodnice, která utekla před sňatkem a zcela mimovolně (ve stresu) sesílá kouzla, a tak Ondra a la Damián propagoval pojem zlodějka nebo štětka při setkání s Isabel. Paradoxně jsem Katku ohledně volby povolání svedl na scestí – čarodějka nebo zlodějka (obchodnice). Bylo by zajímavé vědět, jak by Ondra koukal, až by zjistil, že čarodějka není zlodějka. Protože však Katka s Ondrou občas postavu konzultuje, tak žádnej překvapenej ksichtík neuvidíme.
Zúčastnili se: asi všichni krom Sinthorase.