Našel jsem na jakémsi papíru báseň od Sinthorase
Ptá se vaše banda,
jak se dělá sranda?
To si sedneš, usereš se
a přihloupě usměješ se.
Pak se zvedneš, usměrníš puch
a nádherně pročistíš vzduch!
To jest krollů zábava
- každý na ní nadává!
Při otázce hraničáře,
kterej vůl to tady páchne?
Kroll se s ním však nepáře
a hraničář neví pak
z který strany rána řachne!
Zbývá už jen dodat
- hraničář ten žádný řídil,
dáchnutí na hnoji si oblíbil!
Našel jsem na jakémsi papíru 2 modlitby, kterými se Tartaros modlil k Raxisovi, jejichž autorem je Gonzáles nebo Zdenda
Raxisi, ochraňuj mé kroky svým plamenem,
ať chmury mé spolu zaženem,
Nepřátelé mí, co se tváří vztekle,
zabiju, ať shoří v Pekle.
Vezmu sirku, škrtnu jemně,
zapálim barák (varianta oheň),
a to jenom proto, aby si
měl radost ze mě!
Ondra a jeho bič na neposlušná zvířátka.
Tartarovo prokletí:
V jménu Quíry z moci Luny,
v jménu starých duchů lesa,
proklínám tvou mysl, tělo,
aby svoje tresty nesla.
V moc Luny tě vydávám
s duchem žáby spoutávám.
Ať se svýmu oči vidíš,
za prokletí své se stydíš.
Ať jeho tělo kůži žabí nese
bez ohledu zda je v lese.
V záři Luny lesu stínu,
ať nese těžce svojí vinu.
Ať nenajde spasení
ani v svatém zjevení.
Ať klidu najde ve chvíli,
kdy vrátí, co jsme zcizili.